Noc s Andersenem je kouzelná noc, během které ožívají příběhy a pohádkové postavy opouštějí na malou chvíli stránky knih a vyrážejí na svá fantastická noční dobrodružství do knihoven, školek, škol a mnohých jiných organizací. V letošním roce proběhl již 24. ročník Noci s Andersenem a to více než úspěšně. Do organizace Noci se zapojilo na 24 040 dospělých na minimálně 1 755 místech a nocovalo 102 710 dětí. U nás ve školce spalo 26 statečných dětí a na nocovačku se k nim chtěli připojit i tři … Ale pěkně po pořádku.
Začalo to podvečerní stopovačkou kolem školky. Veselé žluté mašličky děti a jejich rodiče provedly jarní stezkou kolem školky, kde bylo potřeba nejenom plnit jarní úkoly, ale také hledat barevné klíče s písmenky. Pomocí klíčů pak děti na samém konci stezky otevřely tajemnou truhlu plnou sladké odměny a vyluštily i kouzelné slovo, kterým se přivolává jaro. Víte, jaké je to slovo? No přeci – Jaro! Ten, kdo dokáže přivolat jaro, dokáže i sám nocovat ve školce. Takže, rodiče: Alou domů! A děti: Hurá do školky! Vypadalo to, že se jenom najíme, pohrajeme si, přečteme si pohádku a jdeme spát. Jenže pak to začalo. Na chodbě se ozval šramot, zadusaly těžké kroky a do třídy se nahrnula tři fousatá, špinavá chlapiska. Oháněli se šavlemi a táhli s sebou těžkou truhlu, ze které hned začali přepočítávat zlaťáky. A něčeho se strašně báli. Prý je někdo vystrašil v jejich chaloupce. Někdo chlupatý, rohatý, kdo vydává strašidelné zvuky … Ale čert to prý určitě nebyl. No nám hned bylo jasné, že je vystrašila zvířátka, která se vydala do světa. O těch jsme si totiž ve školce četli, takže je dobře známe. Loupežníci přepočítávali svůj lup, když v tom se na chodbě ozvaly zase nějaké zvuky. Chrochtání, mekotání, kokrhání. Loupežníci nezaváhali ani vteřinu, truhlu nechali truhlou a pelášili, jen jsme je ještě oknem zahlédli, jak mizí pryč. Ale truhla s čokoládovými penízky zůstala nám ve školce. A loupežníky už jsme neviděli. Jen ráno jsme v truhle každý našli loupežnický diplom za statečnost. A že jsme tedy stateční byli! Spaní ve školce jsme zvládli na jedničku! ( No, hlavně, že ti loupežníci utekli pryč a nechtěli nám zůstat před zvířátky schovaní třeba ve sklepě.)
