Přijel letos Martin na bílém koni nebo nepřijel? Mrkneme-li na počasí, které na Martinův svátek panovalo, musíme konstatovat, že rozhodně nepřijel. Ale co nám je do počasí. K nám do školky totiž přijel! Celý týden se ve školce objevovaly tajemné dopisy se spoustou všelijakých úkolů. Vždy, když se nám úkol podařilo splnit, dostali jsme kousek Martinova obrázku. Až nakonec jsme splnili všechny úkoly a měli jsme poskládaného celého Martina. Jenže tím to vůbec neskončilo. Před školkou pro nás byla připravena ještě celá řada dalších úkolů – objet na koníkovi strom, poskládat podkovu, najít Martinův stín,… A my jsme plnili a plnili, když tu najednou někdo zavolal: “ Kdo to tam jede?“ Blížil se k nám kdosi na koni. Měl meč a štít, dlouhé vlasy a na nich stříbrnou přilbu, červený plášť a hnědého koně s bílým přehozem se třpytivými vločkami. Prý ví, jak jsme ve školce šikovní, co všechno umíme, jak dobře jsme plnili jeho úkoly, tak za to si zasloužíme nějakou odměnu. Plný pytlík zlatých čokoládových mincí. No byla to dobrota, ale to, že za námi přijel Martin, byl zážitek mnohem větší.