V květnu letošního roku byla redakcí Halenkovického zpravodaje poprvé vyhlášena dopisovatelská soutěž. Byla určena žákům ZŠ Halenkovice a rozdělena do dvou kategorií. Mladší od druhé po čtvrtou třídu a starší od pátého po devátý ročník. Formát soutěžních prací byl omezen pouze maximální délkou textu. Velikost, typ a způsob písma jsme ponechali na pisatelích. Žáci mohli využít libovolný slohový útvar. Tematicky byla nasměrována k halenkovické pouti a jednalo se o nejzajímavější zážitek dětí. Po uzávěrce soutěže, odborná komise z řad členů redakční rady a pedagogického sboru provedla její vyhodnocení.

Soutěže se zúčastnilo přes 50 dětí jak ze starší, tak především z mladší kategorie.

Příspěvky byly srdečné, převážně doprovázené i uměleckým ztvárněním, a proto se členové poroty rozhodli ocenit nejlepší díla za každou zúčastněnou třídu zvlášť. Vyhlášení nejlepších literárních prací proběhlo v rámci slavnostního shromáždění k ukončení školního roku v pondělí 24. června 2019. Sladkou odměnu, věcný dar a diplom obdrželi:

Vítězové mladší kategorie

Silvie Abrahámová         za 2. A   třídu

Veronika Vičánková      za 2. B   třídu

Rostislav Trvaj                  za 3.       třídu

Markéta Kašparová        za 4.       třídu

Vítěz starší kategorie

Michal Kučera                  za 5.       třídu

Porota se rozhodla odměnit „sladkým snem“ i dopisovatele dalších nejlepších prací každého zúčastněného třídního kolektivu v mladší kategorii. Oceněni byli zpravodajové Hanička Machalová, Klárka Dudešková, Pavlínka Fürstová, Nikolas Ceroni, Adélka Gabrhelíková a Helenka Hrubanová. A protože vybrat vítěze vůbec nebylo jednoduché něco dobrého na zub dostalo nakonec všech víc jak 50 soutěžících, a to především za snahu.

Příspěvky oceněných autorů:

Halenkovická pouť

„Každý rok chodíme na pouť v Halenkovicích. Každý rok chodím na dyscodenc, potom sem šla na řetízkáč. Potom sem šla na střelnici. Vystřelila jsem mamince růži. Maminku to velmi potěšilo.“

Silvie Abrahámová, 2. A třída

Já si létám, já se vznáším

„Byla jsem na trampolíně, autodromu a velkém řetízkáči a na labutích. Nejvíc se mi líbilo, že jsem tam měla rodinu i kamarády.“

Veronika Vičánková, 2. B třída

Já si létám, já se vznáším

„Můj nejlepší zážitek z pouti byl DISCO DANCER a SPINNER. S taťkou a sestrou jsem byl na řetízkáči. Taťka mě zatočil a pak jsem letěl, byl to super pocit, jako bych byl pták. Zlatuška byla i na malém řetízkáči a Maminka nás fotila. S mým kamarádem Marťou jsem byl na tom SPINNRU a taky jsem s ním byl na tom super DISCO DANCERU. Toto byla prostě moje nej Halenkovická POUŤ 2019.“

Rostislav Trvaj, 3. třída

 

POUŤ 2019

„Na letošní pouti se mi stalo spoustu zajímavých i vtipných zážitků. Ale pokud mám vybrat ty, které jsou nejzajímavější a nejvtipnější, nebude to lehké. Když jsem v sobotu došla na pouť, tak jsem si říkala, tak na co asi půjdu, byla jsem sice na spoustě kolotočů, ale skoro před žádným kolotočem se nestalo to, co před tímhle.

Jdeme na první historku. Když jsem takhle vyšla z jednoho kolotoče, tak jsme chtěli jít na kolotoč jménem Spinner, ale to jsme ještě nikdo nevěděli, co se stane. Jedna moje kamarádka měla takový balónek, kterým mě omylem trefila do otevřeného oka. Celkem dost mi to slzelo, a tak to vypadalo, že brečím. Jeden pán, který tam provozoval ten Spinner kolem nás prošel a říká, nebreč a já takové, já nebrečím, teď to sice nikomu nepřipadá tak vtipné, ale věřte, v tu chvíli to směšné opravdu bylo. Pořád jsme tam seděli a ten pán šel do kabinky. Hlavu vystrčil z kabinky a říká mi, nechceš podat kapesník? Říkám, ne nechci, ale tomu jsme se fakt smáli, protože nám to v tu chvíli připadalo dost vtipné. V sobotu večer se stalo ještě něco. Už zavírali, ale lidi, co tam ještě zůstali šli na řetízkáč, a tak jsem se rozhodla, že tam půjdu taky. Platila jsem korunami, dvoukorunami, pětikorunami, a tak to byla taková situace, kde ta paní, která provozovala řetízkáč mi řekla, nekecáš? Opravdu je tam těch 40 korun? A já, takové, ANO! A pán, co provozoval Spinner řekl, ona nekecá, ona i brečí.

TOHLE JE MŮJ NEJZÁBAVNĚJŠÍ ZÁŽITEK Z POUTI 2019. DOUFÁM, ŽE SE BUDE LÍBIT.“

Markéta Kašparová, 4. třída

Nejlepší pouť 2019

„V sobotu jsme se sešli na pouti, já, Jan, Lukin, Ondra. Napřed jsme přemýšleli, na co půjdem první. Po nějaké chvilce přemýšlení jsem řekl, ať jdeme na disko dancer a všichni souhlasili, protože na něm ještě nikdy nebyli. Ze začátku, jak se ten kolotoč začal točit, tak mi bylo trochu špatně, ale potom jsem si na to zvyknul a pak mně to začalo bavit, jak se točilo víc a víc. Protože se nám to zalíbilo, šli jsme na to ještě třikrát. Potom se nám trochu motala hlava, tak jsme si chvíli sedli na zem a domluvili jsme se, na co dalšího půjdeme. Jan navrhl, abychom šli na spinner. Byl jsem proti tomu, ale nakonec mě přemluvili, a tak jsme tam šli. Jak nás tam přivazoval, tak mě to trochu tlačilo. Jak se to začalo točit, tak se mi to zdálo celkem pomalý a přesně v tu chvíli nás to obrátilo hlavou dolů a začalo se to točit jako o život a dělalo to s náma salta vzad. Pak jsem se teda uklidnil, když to zpomalilo, myslel jsem, že je konec, ale nebyl, začalo se to točit dopředu a dělalo to s námi salta vpřed. Byl jsem rád, že jsem tam šel, protože mě ten spinner hodně bavil, tak jsme tam šli ještě dvakrát. Šli jsme ještě na autodrom, řetízkáč a na labutě, šli jsme si něco vystřelit, vystřelili jsme si růže, pistolky a plyšáka. Koupili jsme vatu, trdelník a nějaké spirálové brambůrky v kornoutku. Za mě to byl skvělý den a nejlepší pouť ze všech. Nejlepší kolotoč byl za mě disco dancer. Sedli jsme si o trochu dál a chvilku jsme si povídali. Pak jsme se rozloučili a šli domů.“

Michal Kučera, 5. třídy

Žáci páté třídy se do soutěže zapojili i originálním výtvarným pojetím.

Velké poděkování patří všem soutěžícím za pouťové zážitky, projevenou snahu a vedení školy a pedagogům za pomoc a trpělivost při organizaci této soutěže.

P.Bieberlová