Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Co by to bylo za vánoční stromeček bez vánočních ozdob? Nevěřili byste, jak nádherné ozdoby dokázali vytvořit naše šikovné školkové děti společně s jejich rodiči. To jsme to ve školce před Vánoci měli hned zase o kus krásnější.
Děti ze třídy Soviček se do solné jeskyně velice těšily, ale vlastně si moc neuměly představit, jak to tam bude vypadat. Někdo chtěl v jeskyni nocovat, někdo si chtěl dokonce opékat špekáčky. A pak se otevřely obyčejné dřevěné dveře a za nimi byla …. jeskyně. Plná velkých i malých kamenů, s podlahou ze soli, která vypadá jako velké pískoviště, s netopýry na stropě a s žabkami hlídajícími vodopády s tekoucí vodou. A aby toho nebylo málo, je v jeskyni i skluzavka, kýblíky, lopatky, auta, … a hlavně žádná nuda.
Cesta Tří králů do Betléma nebyla krátká a vedla přes mnohé překážky. Školkové putování do Betléma také vedlo přes mnohé překážky a úkoly, které ale děti hravě a vesele zvládly. Zářící nebeská kometa děti provedla kolem smutných sněhuláků, které ale hned rozveselilo, když dostali barevné knoflíky. Aby se nám náhodou nerozesmutnila i nebeská hvězda, poskládaly jí děti hromadu dalších kamarádek hvězdiček. Za odměnu je pak hvězda provedla obří tříkrálovou sportovní dráhou, která vedla po celé školce. Nakonec se hvězda zastavila na špičce halenkovského kostela, kam jsme se zašli podívat a poslechnout si příběh o těch skutečných králích, kteří kdysi dávno do Betléma nesli dary novorozenému Ježíškovi. Kdyby nás tenkrát králové znali, jistě by nás bez okolků vzali do svého doprovodu, abychom k Ježíškovi mohli putovat doopravdy a nejenom jako. Ale i to naše putování stálo za to.
Nedaleko městečka Betléma roste prastarý vysoký les plný všelijakých tvorů. Největší nezbedníci z celého lesa jsou malé veselé houbičky představované třídou Soviček a neposední ježci z třídy Ježků. Nad lesem se jednoho dne rozzářilo překrásné noční nebe plné zlatých třpytivých hvězd – to jsou naši velcí předškoláci z třídy Žabek. A jedna z hvězdiček se někam zatoulala. Možná se schovává v lese. Nebo třeba zaletěla až do městečka Betléma. Podaří se dětem ze školky najít ztracenou vánoční hvězdičku, aby mohla zazářit Ježíškovi nad hlavou a přinést s sebou vánoční kouzlo?
Ti, kteří se letos přišli podívat na besídku dětí ze školky už ví, jak celý příběh dopadl. Ti, kteří neví, se budou muset na školkové představení podívat někdy příště. A i kdybyste to náhodou neviděli, nevadí. Stačí, když budete o Vánocích vyhlížet tu nejzářivější hvězdu z celého nebe. Ať Vám přinese radost, štěstí a pokoj do celého roku.
Kouzelníka Toma v naší školce dobře známe a vždy se na něj tuze těšíme. S tímhle kouzelníkem je totiž vždycky náramná legrace. Kromě barevných šátků, zmenšujících se karet, které nakonec byly tak malé, že nám zmizely někde ve třídě a zatím jsme je ještě stále nenašli, obrázků, které jsou chvíli barevné, chvíli černobílé a nakonec třeba vůbec nejsou, dokáže vykouzlit tu nejúžasnější věc na světě. A tou je radostný dětský smích a zářící oči plné překvapeného údivu. To je to největší a nejkrásnější kouzlo na celém světě.
Přijel letos Martin na bílém koni nebo nepřijel? Mrkneme-li na počasí, které na Martinův svátek panovalo, musíme konstatovat, že rozhodně nepřijel. Ale co nám je do počasí. K nám do školky totiž přijel! Celý týden se ve školce objevovaly tajemné dopisy se spoustou všelijakých úkolů. Vždy, když se nám úkol podařilo splnit, dostali jsme kousek Martinova obrázku. Až nakonec jsme splnili všechny úkoly a měli jsme poskládaného celého Martina. Jenže tím to vůbec neskončilo. Před školkou pro nás byla připravena ještě celá řada dalších úkolů – objet na koníkovi strom, poskládat podkovu, najít Martinův stín,… A my jsme plnili a plnili, když tu najednou někdo zavolal: “ Kdo to tam jede?“ Blížil se k nám kdosi na koni. Měl meč a štít, dlouhé vlasy a na nich stříbrnou přilbu, červený plášť a hnědého koně s bílým přehozem se třpytivými vločkami. Prý ví, jak jsme ve školce šikovní, co všechno umíme, jak dobře jsme plnili jeho úkoly, tak za to si zasloužíme nějakou odměnu. Plný pytlík zlatých čokoládových mincí. No byla to dobrota, ale to, že za námi přijel Martin, byl zážitek mnohem větší.
