Sladké pečení
https://www.rajce.idnes.cz/mshalenkovice/album/sladke-peceniPodzimní čas nám přináší spoustu sklizeného ovoce a zeleniny z našich zahrádek. S dětmi ze Soviček jsme si vytvořili výstavku přinesených plodů, ze kterých jsme si společně upekli jablíčkový štrůdl. Děti byly velmi nadšené a do budoucna plánují společnými silami upéct zase něco dobrého.
Ať jsme zdraví jako rybky
Podzim je nádherným ročním obdobím plným barev, vůní, sladkého ovoce, ale také studených větrů a dešťových přeháněk, které s sebou bohužel přinášejí i všelijaké nepříjemné nemoci. Abychom se proti bacilům náležitě obrnili, pouštíme se s nimi hned od počátku školního roku do nelítostného boje. Který je ale pro nás velice příjemný. Třída Žabek každý týden statečně vyráží do solné jeskyně, aby s pomocí slaného vzduchu posílila své dýchací cesty. Třída Soviček navštěvuje místní saunu, kde posiluje celkové zdraví svého malého houževnatého organismu. Takže ne, že budeme zdraví jako rybky! My budeme zdraví jako Žabky a Sovičky!
Moštování
Podzim se letos zase vytáhl a obdařil nás svými sladkými plody. Kdo byste nevěděli, jak vhodně zpracovat přebytečná jablka, hrušky nebo švestky, vydejte se s nimi do místní Pálenice U Svatých. Protože tak báječný mošt, na jehož přípravě se mohly podílet i školkové děti a tak skvělá sladká povidla (dokonce ochucená i čokoládou), jaká tam dělají, hned tak někde jinde neochutnáte. Moc děkujeme, že jsme i v letošním roce mohli potěšit naše mlsná bříška sladkými dobrotami a zalít to hektolitry osvěžujícího moštu. Mňam!
Září ve školce
Čas letí jako splašený. Horké bezstarostné léto vesele zamávalo plavacím kruhem někde od moře a pomaloučku předalo vládu podzimu. Jen tak zlehka, abychom si ani pořádně nevšimli. Pořád jsme ještě mohli k vodě, pořád jsme se ještě mohli opalovat, ale jednou už tu byl měsíc září a i když počasí bylo pořád horké jako kamna, září už je zkrátka září. A tu největší změnu přináší, jako vždy, dětem. Září je totiž největší kamarád se školou. Ale se školkou taky. Dveře školky se otevřou a některé děti se jimi vydají ven na novou cestu do školy, jiné poprvé vkročí dovnitř do dobrodružství zvaného „Školka.“ Je pravdou, že tu cestu do školkového neznáma skoro vždycky provází slzičky, trocha křiku a pár dnů nepohody. Ale kdo z nás by se nebál, když máme jít někam, kde to neznáme, kde jsou samí cizí lidé, kde nevíme, co nás čeká a nemine. Ale když pak zjistíte, že ve školce je spousta kamarádů, milé paní učitelky, hromada hraček, … za pár dnů je po problémech. A z malých vyjukaných ježečků sbalených do pichlavé kuličky ( nikdo na mě nesahej, nikdo se na mě ani nedívej a nechte mě být nebo píchnu) se stane veselá parta kamarádů radostně se každé ráno scházejících ve třídě Ježků. Tak to by byli naši nejmenší. A jak jsou na tom naši staří známí Sovičky s Žabkami. Ó ano. Ti jsou už tuze moudří a nadšeně si poskakují od jedné aktivity ke druhé, jak už jména jejich tříd napovídají. Ve školce se totiž letos stala nevídaná věc. Obě třídy – Sovičky i Žabky, jsou totiž plné předškoláků. Věřte-nevěřte, ale na Halenkovicích máme tento rok 37 dětí, které se příští rok vydají do první třídy. Ale ještě pořád jsou u nás ve školce. A ve školce bylo, je a bude hezky a veselo. Tak, jak to má být, když jsou někde děti. Naši milí Ježci, Sovičky i Žabky …. přejeme hezký a veselý celý školkový rok.
Krtek a princezna
Aby nám ve školce bylo hned od začátku hezky a milo, přijelo za námi veselé divadýlko s milovaným hrdinou dětských srdcí – Krtečkem. Tentokrát Krtkovu pomoc potřebovala Duhová princezna. No, přiznejme si, že ono bylo trošku potřeba, aby ta rozmazlená princeznička, která neuměla poprosit, poděkovat ani pozdravit, dostala za vyučenou, ale aby ji unesl zlý čaroděj a chtěl si ji udělat k obědu, byl snad až příliš velký trest. Ještě štěstí, že Krtek stihl povolat statečného rytíře, který se pro krásnou princeznu neváhal utkat ani se zlým černokněžníkem, ani se strašlivým dinosaurem. A tak, jak už to v pohádkách bývá, všechno dobře dopadlo a my už se těšíme na Krtkova další dobrodružství.