Florbalový turnaj Huštěnovice

Ve středu 11. 5. 2022 se v Huštěnovicích uskutečnil florbalový turnaj nejmenších žáků ZŠ. Turnaje se zúčastnilo 7 týmů. Pohár za první místo turnaje si zaslouženě odnesl tým ZŠ Halenkovice, který vyhrál všechny zápasy. Nejlepším hráčem našeho týmu byl vyhlášen Daniel Hanáček.

1. místo ZŠ Halenkovice
2. místo FBC Slovácko
3. místo DDM Luhačovice
4. místo ZŠ Huštěnovice Yellow
5. místo ZŠ Huštěnovice Green
6. místo ZŠ Kudlovice A
7. místo ZŠ Kudlovice B

Mgr. Olga Idesová

Koncert cimbálové muziky RÉVA

V pondělí 9. května 2022 se uskutečnil koncert pro první i druhý stupeň základní školy. Muzikanti zábavnou formou zahráli a zazpívali písničky z různých hudebních žánrů, přes lidové písničky, rock až po populární hudbu. Žáky koncert zaujal a spolu s muzikanty si i zazpívali a zatančili. Také se dozvěděli různé zajímavosti o lidových hudebních nástrojích a zasoutěžili si v jednoduchém hudebním kvízu za drobné odměny. Po necelé hodince muzicírování jsme odcházeli z kulturního sálu příjemně naladěni a budeme se těšit na další hudební vystoupení.

P. Kašpárková, P. Gabrielová

Fotky

Peče celá družina

Opět jsme s dětmi ze školní družiny navštívili školní kuchyňku. Děti vyráběly tyčinky, válely těsto, vykrajovaly sušenky a upekly je v troubě. Ve školní kuchyni voněly krásné nadýchané sušenky z listového těsta. Upekli jsme si velkou dobrotu, kterou si děti potom snědly. Pečení je pro děti velká zábava a ještě více je baví hotové výrobky ochutnávat.

P. Kašpárková

Exkurze do Osvětimi

V pátek 29.4. jsme brzy ráno vyjeli směr Polsko. Už když jsme do Osvětimi přijížděli, byly vidět cihlové domy. Už z toho mě mrazilo. Také když jsme vcházeli do budovy na toalety, byla zde zvláštní atmosféra.
Když jsme prošli detektorem u vstupu, dostali jsme sluchátka a „krabičku“. Tu jsme měli pověšenou na krku a poslouchali z ní pana průvodce. Jedna z prvních věcí, co jsme viděli, byla velká brána s nápisem „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje).
Už jen když jsem viděla ostnaté dráty, bránu a to, kolik tam bylo budov, se mi začalo dělat špatně. Vidět, v jakých podmínkách ti lidé museli žít nebo spíše přežívat. Kde spali, umývali se, jaké měli podmínky k jídlu. Nedokážu si představit, co to s těmi lidmi muselo udělat. Dokázali se pro jídlo i zabíjet.
Ale nejhorší momenty pro mě byly, když jsme procházeli kolem vitrín s botičkami, oblečením, hračkami malých dětí, množstvím kufrů a vlasů.
Když jsme si prošli první část, přesunuli jsme se do druhé části zvané Birkenau (Březinka). Ta už byla trochu odlehčenější. Ale stále silná. Upřímně už jsem byla ráda, když jsem si sedla do autobusu a jela domů.

Markéta Kubičíková, 9. tř.