Školní výlet IX. ročníku

autor: Pavla Manová | 19.06.2019 | Základní škola

V úterý 11. 6. jsme se, banda jedenácti žáků, většina vybavená spacáky a karimatkami, v 6:20 sešli s paní učitelkou Manovou na autobusové zastávce na Pláňavách. Odtud jsme jeli do Zlína a pak do Vyškova, kde jsme navštívili legendární Dinopark. Dovolím si podotknout, že na nás někteří občané Vyškova jen tak nezapomenou, stejně tak ani zaměstnanci dinoparku. Zkrátka jsme se mezi těmi dětmi naší výškou neztratili, i když chováním asi ano. Po dopoledni stráveném v parku jsme někteří pátrali po spacáku, ale bez úspěchu. Holt si někdo místo dinosaura odvezl spacák.

Poté jsme se vydali na vlak a ten, s přestupem, nás dovezl až do Chropyně, kde nás čekala asi kilometr a půl dlouhá cesta bez jediného velkého stínu. Celí vyprahlí jsme proto pár kroků před cílem „přepadli“ obchod, abychom si v něm nakoupili osvěžení. Po krátké pauze jsme navštívili tamní zámek, kde na nás čekala milá průvodkyně se zajímavou prohlídkou spojenou s pověstí o králi Ječmínkovi. Myslím, že se nám všem zámek líbil.

Po prohlídce nás čekala ta nejtěžší část výletu: 4,5 km dlouhá cesta z Chropyně až do Bezměrova. Byla to velmi originální a zábavná cesta. Dokonce se z nás stali dobyvatelé, jelikož jsme tak trošku zabloudili v lese a místo lesa byla naráz džungle plná šlahounů, kopřiv (některé snad měřily 2 metry). Podle pí uč. jsme šli však správně a opravdu tomu tak bylo.

Po té náročné túře s několika přestávkami jsme konečně byli na místě, kde na nás čekali pes Dream a milý starší pár, který nás hezky přivítal. Chvilku jsme poseděli a poté se většina z nás vrhla s radostí do bazénu. Ti ostatní mezitím pomáhali s chystáním špekáčků, které jsme si pak opekli na ohni.

Po koupání a vydatné večeři se někteří pustili do stavění stanů (kupodivu nespadly a vydržely až do rána = týmová práce se nezapře), jiní zůstali ještě u ohně. Den se chýlil ke konci, a tak už jsme začali zalézat do spacáků. O tom, jaké jsme dělali hlouposti, snad moc psát nemusím… Abyste nám ale nekřivdili: někteří spali jako Šípkové Růženky až do rána bez probuzení a my, co jsme toho moc nenaspali, jsme „barák“ nezbořili.

Celí pokousaní od komárů (většina z nás „spala“ pod širákem) jsme začali nový den. Po snídani, bouřlivém úklidu a balení jsme se vydali na zastávku. Cesta zpátky byla pro mnohé z nás neznámá, jelikož po probdělé noci jsme ji skoro všichni prospali. Avšak vcelku a zdraví jsme se vrátili odpoledne domů.

Můžu-li mluvit za nás všechny, byly to opravdu příjemně strávené dva dny, na které nikdo z nás hned tak nezapomene. Proto za naši třídu děkuji pí uč. Manové, že to s námi vydržela (klobouk dolů) a že nám věřila, zkrátka velké DÍKY za tenhle výlet.

Marcela Janušková

Fotogalerie